Většinu svého života jsem žil v zajetí svých nastavených zásad, norem, pravidel a principů, které jsem si během života vytvořil. Byl jsem přesvědčený o tom, že vím co je správné a co je špatné. Každého, kdo nežil v souladu s těmito zásady jsem hned soudil a opovrhoval jím. Neznal jsem slitování nebo odpuštění a natož druhé šance. Mé zásady mě utvořily a díky nim jsem byl takový, jaký jsem byl. Dokonce jsem byl o nich tak silně přesvědčen, že jsem byl ochoten za ně položit i vlastní život. Mé nastavení vytvářelo velké množství domněnek a předsudků a vše co se kolem měl dělo, jsem bral velmi osobně. Činil jsem rozhodnutí, kterých jsem později litoval, ale raději jsem za ně nesl následky, než abych tyto rozhodnutí změnil. Jednoho dne jsem se probudil a zjistil jsem, že mám zaměstnání, které nesnáším, jsem v manželství, které nestojí za nic, mám ženu, kterou nemiluju, a nejsem ani spokojený se svým vzděláním. Podíval jsem se sám sobě do očí a uviděl jsem člověka, který jen přežívá a který ztratil veškeré ideály o svém životě. A to všechno jen proto, abych se zavděčil svému okolí a každému naplnil jeho představy o mě. Celou dobu jsem ale potlačoval sám sebe. Nedokázal jsem lidem říkat pravdu, ale říkal jsem jim pouze to, co chtějí slyšet. Moje nastavení bylo sebezničující, byl jsem těsně před zhroucením, ale nikdo o tom vlastně ani nevěděl. Pořád jsem si říkal, že by to chtělo změnu, ale neměl jsem na ní potřebnou energii. Pořád jsem čekal na to, až se to všechno nějak vyřeší samo.

Jednoho dne jsem si řekl už dost! Já mám jen jeden život a nehodlá ho takhle protrpět! Chci být konečně sám sebou a chci být konečně šťastný. S první změnou, kterou ve svém životě uděláte, vám automaticky naběhne v hlavě obava, zda jste se rozhodli správně, ale v srdci cítíte, že jste na správné cestě. Rozhoduji se a končím v zaměstnání. Když se ale začnete měnit a dělat zásadní rozhodnutí, vaše okolí si toho hned všimne. Najednou jako by stál celá svět proti vám, nebo vy stojíte proti všem. Najednou zjistíte, že nikomu na vašem štěstí až tolik nezáleží, každý má totiž své představy o vás a podvědomě vás budou všichni táhnout zpátky. Každý vám sice řekne, ať děláte, co vás baví, ale nejdřív musíte být dostatečně finančně zajištěný. Při dělání mých změn, mě kromě mých nejbližších přátel nikdo nepodpořil. Moji rodiče si klepali na čelo a říkali ,,ševče, drž se svého kopyta“. Už jsem vám říkal, že jsem svojí práci opravdu nesnášel. Moje žena chtěla pouze to, abych přinesl domu výplatu včas a v dostatečné výši, která jí zajistí veškerý komfort, na který je zvyklá.

Jak ale začít? Nejprve jsem si musel stanovit cíl a ten byl jasný, být konečně šťastný! Dále si vytvořit plán, toho co musím ve svém životě změnit. Chtěl jsem práci, která mě bude bavit, chtěl jsem vystudovat vysokou školu a také jsem chtěl konečně něco udělat se svým manželstvím. Není lehké cesty, ani já jí neměl. Jeden čas jsem měl i dvě zaměstnání najedou, a hledal jsem to, které by mě opravdu bavilo a zároveň i uživilo. Po několika měsících jsem našel zaměstnání, které mě konečně opravdu baví. Než jsem se ale vypracoval, musel jsem ještě chodit na nějaké brigády, abych se uživil, ale vyplatilo se to. Při práci jsem začal dokonce i studovat nejdřív vyšší odbornou školu a následně i vysokou školu. S každým krokem, který jsem dělal, jsem se s manželkou od sebe čím dál více vzdaloval. Jí na mém štěstí rozhodně nezáleželo. Už jsem se totiž nenechal nijak manipulovat do věcí, které nechci. Nakonec byl konec nevyhnutelný. A nenechal na sebe dlouho čekat. Nikdy bych ale nedokázal opustit svého syna, a tak jej máme ve střídavé péči. Dnes je tomu už osm let a vše skvěle funguje. Dostává totiž dvakrát tolik lásky a pozornosti. Má všechno pevně ve svých rukou a je jen na něm, pro co se jednou rozhodne. Po rozchodu s první ženou jsem se po čase otevřel novému vztahu a měl jsem jasné představy o mé nové partnerce. A netrvalo dlouho a konečně jsem jí našel. Změnil se mi tím celý život a hlavně pohled na něj. Nikdy jsem si nedokázal představit, že si s někým budu opravdu rozumět. Najednou jsem na nic nebyl sám. Navzájem se podporujeme a rozvíjíme společně dodnes. Konečně jsem pochopil, co je to skutečná a nepodmíněná láska.

Občas se mi stane, že se mě připomenou následky z mé minulosti, ale to jsou jen připomínky mých špatných životní rozhodnutí. Naštěstí se z nich můžu konečně poučit a neopakovat stejné chyby stále dokola. Když se budete držet vašeho plánu, tak se budete postupně dopracovávat k vašemu cíly. Po několika letech jsem dokončil studium i na vysoké škole a dohromady získal tři tituly. Konečně jsem byl spokojený i se svým vzděláním. Během studia se mi postupně narodily další tři děti. Konečně mám i šťastnou a spokojenou rodinu. A jaké mám zásady dneska? Žádné. Nevytvářím si domněnky, a zbavil jsem se všech předsudků. Věřím v lidské dobro a každému dávám druhou šanci a věřím, že se může každý změnit. Přišel jsem na to, že kdo popírá vývoj ostatních lidí, popírá i svůj vlastní. Nakonec jsem zjistil, že nelze štěstí dosáhnout jiným způsobem, než že si to dovolíte. Dovolte si být šťastný. Za ty roky hledání svého štěstí jsem přišel na to, že štěstí je jen pocit. V každém okamžiku můžete být šťastní. Váš život totiž nemá cíl, tím cílem je váš život! Mějte krásný život a buďte konečně šťastní, dovolte si to!

Věnováno mé životní lásce

Milující manžel a otec čtyř dětí